Moonlight ■ Smysluplný sen ■ 61.kapitola

31. ledna 2016 v 20:00 | Lenny |  • Moonlight - KAPITOLY
NÁZEV • SMYSLUPLNÝ SEN
KAPITOLA • 61
AUTOR • Lenny
BETAREAD • Christine
BLOG • lennydiary
INFO POSTAVYBONUSY TRAILER


Kolem deváté ráno zaslechl, jak se dole zavřely dveře. Otevřel pomalu oči a otřel si obličej, věděl, že to byla jeho maminka, která si odcházela zařídit pár věcí, poznal její vůni a pach, který zčista jasna proplul až k jeho pokoji. Podíval se vedle sebe, kde spala Kaitlyn, přikryl ji k hlavě a pomalu vstal z postele. Oblékl si trenky a přešel ke dveřím, zatáhl za kliku a podíval se směrem k posteli, pousmál se a vyšel na chodbu. Vjel si rukou do vlasu, pohrábl si je a sešel schody dolů, zamířil k lednici a otevřel jej, sáhl po mléku a zavřel, položil na linku a podíval se po cereáliích, zda v kuchyni ještě nějaké jsou. Otevřel skřínku a spatřil čokoládové lupínky, vzal je a nasypal do misky, zalil studeným mlékem a než stačil vzít lžíci, objevila se v kuchyni rozespalá a rozcuchaná Kaitlyn se světle modrou košilí, roztáhla ruce a hlasitě si zívnula, otočil se na ni a usmál se.
"Zdravíčko, chceš taky?" zeptal se a ukázal na misku.
"Určitě," přikývla a šla si sednout do obýváku ke stolu, zapnula televizi a nohy položila na stůl, mezitím Scott přišel s oběma miskami, jednu jí podal a posadil se vedle ní.
"Děkuju," pousmála se a políbila ho na tvář.
"Není zač, jak ti je po tom klubu? Celkem jsme to rozjeli co?" zeptal se.
"Jo no, skvěle tančíš, jinak je mi dobře, no a teď, co bude dál?"
"Jak dál?" nechápal.
"Přece tu nejsme sami, jsou tu ty tři vlci, jaksi se Chrisovi zdají nebezpečný, bohužel nemám tak silný čich ještě, nebo ho spíš nedokážu zcela ovládat, ale poznáte, kdo je přítel a kdo ne."
"To ano, tyhle zrovna přátelsky nevypadají, tedy nejde z nich vycítit nic dobrého."
"A budete to nějak řešit? Chcete je vyhledat? Promluvit si s nimi?"
"To asi ne, pokud nebudou narušovat město a nikomu neublíží, není důvod zasahovat," mrkl na ni.
"Dobře, jen ta Rosie mi přijde taková zvláštní."
"Ty žárlíš, že?" usmál se.
"Co? Já?" ukázala na sebe.
"Jo, viděl jsem ti to na očích, přece bys hned nešla k té tyči," vyplázl jazyk.
"Dobře, tak jsem viděla, jak jste na ni s Thomasem civěli, tak musím ukázat svoje číslo, že já tu jsem ta důležitá, tvoje dívka, tvá vlčice," odpověděla s úsměvem.
"To je přece jasné, jsi jen moje, nikoho jiného," šeptl, položil misku na stůl a pomalu se k ní začal naklánět, jelikož chtěl přisát své rty na ty její.
"Počkej, chci to dojíst, jelikož jsou výborné," dala mu ruku přes ústa.
"Ale já chci pusu," řekl se smutným výrazem ve tváři.
"Scotte, tebe odmítnout nejde, ten psí kukuč je prostě…" přiložila své ruce na jeho tváře a dlouze políbila jeho nedočkavé rty …

Spal poklidně a spokojeně, když v tom zaslechl tichý a něžný hlas, jenž nemohl utlumit.
"Thomasi," šeptal a sténal mu do ouška, snažil se ho oddálit, ale nemohl, víc ho zajímal a upoutával, otevřel pomalu oči a podíval se vedle sebe, kde ležela Rosie a hleděla mu upřeně do očí, mezitím ho hladila pod tričkem na hrudi.
"Konečně ses probudil," pousmála se a zajela rukou poněkud níž.
"Co to…" nedořekl. Přiložila mu prst na ústa, tím ho umlčela.
"Pšš," šeptla a zajela rukou pod jeho boxerky, jeho tělo se náhle napnulo, chytil se prostěradla, zabořil hlavu do polštáře a zaklonil hlavu, poté zavřel oči a vydechl.
"Líbí se ti to?" šeptala mu do ouška.
"Ano, nepřestávej, prosím."
"Pro tebe cokoliv" …

Náhle se prudce zvedl a probudil se ze snu, otřel si čelo od potu a začal sápat po dechu. Nemohl uvěřit snu, který se mu právě zdál, vypadal tak opravdově a živě, jelikož jeho tělo bylo napnuté a vzrušené, podíval se dolů, boxerky mu byly v ten okamžik velmi těsné a nepříjemné.
"Bože," šeptl a zajel si rukama do vlasů, takové sny už nikdy nechce, přijde mu tu špatné vůči Ashley, chce myslet jen na ni a ne na Rosie, která se mu nepředvídatelně vryla do hlavy.
"Už je toho moc, prosím dost," zavřel oči a začal se mlátit bezmyšlenkovitě do spánku, připadal si jako blázen, který neví, co dělá. Ztrácel sám sebe. Nikdo neví nic o tom, co všechno provedl a zda ještě něco provede, sám sobě si už v ničem nevěřil, nesnášel se a neměl se rád, potřeboval něco změnit, nejradši by si nechal vymazat vzpomínky na všechno špatné, co se za poslední dny událo.
Náhle zaslechl smích, který vycházel zezdola, věděl moc dobře, že je to Scott s Kaitlyn. Přestal přemýšlet o sobě, raději se zvedl a šel si omýt tvář studenou vodou, jež momentálně potřeboval. Poté sešel schody dolů a pozdravil oba své přátele, kteří seděli u televize a mazlili se, když zahlédli Thomase, nepatrně se od sebe odtáhli.
"Si přišel o dost v tom klubu, ještě následovala pěnová párty," řekla Kaitlyn.
"No jo, co nadělám, nějak mě to tam nebavilo," odpověděl a šel si udělat snídani.
"Je tam čerstvé pečivo, tak si dej," nabídl Scott.
"Díky, dám si rohlík s ovocným jogurtem," kývl a otevřel lednici.
"Mimochodem Ashely tě hledala, prý ses s ní vůbec nešel rozloučit," dodala Kaitlyn.
"Nemusel jsem, vždyť se tam dobře bavila, nechtěl jsem ji rušit."
"Aha, no měla o tebe starost."
"To je fajn," řekl jen a sáhl po jednom rohlíku a ovocném jogurtu z lednice, vzal si lžíci a začal jíst u linky.
"Není ti něco?" zeptal se Scott, když si svého přítele začal prohlížet.
"Ne, co by?" zarazil se.
"Nic, dobrý, pojedeme se s Kaitlyn trochu projet na motorkách, chceš jet s námi?" zeptal se.
"Ne v pohodě, užijte si výlet, já budu tady, dívat se na televizi a tak."
"Dobře, tak jdeme?" zeptal se Scott směrem k tmavovlásce, přikývla a začala si oblékat koženou bundu, Scott si přes sebe hodil vojenskou tmavou bundu, sáhl pro klíčky na stole a odešel s Kaitlyn ven, mezitím se Thomas sebral a odešel si sednout k televizi, snažil se potlačit různé myšlenky běhající v jeho hlavě, a tak si raději pustil komediální film, aby na nic špatného nemusel myslet.

Zaparkovala auto na parkovišti před kavárnou, sáhla po kabelce a vystoupila z auta, zavřela dveře a odešla ke dveřím kavárny, otevřela jej a vkročila dovnitř, pousmála se na svoji maminku, jež si všimla své přicházející dcery, přešla k ní a objala, poté jí dala pusu na tvář a odešla do jedné místnosti, kde se převlékla do pracovního oblečení, po chvilce se vrátila a přistoupila k pultu.
"Celkem dost lidí," prohodila.
"To víš, je podzim, lidé se rádi zahřejí u horké kávy s dortíkem," mrkla na svou dceru a odešla odnést dvě kávy k jednomu stolu, Ashley mezitím zmizela k ostatním a ptala se, zda něco nepotřebují, či chtějí zaplatit, poté se vrátila k pultu s prázdnými hrníčky a talířky a začala je mýt. Během toho, co myla nádobí, přemýšlela o Thomasovi, vůbec nevěděla, co dělá, jak se má, ani nezavolá a nenapíše, začala si o něj dělat starosti.
"Tak jak se máš? Co Thomas?" zajímala se maminka, když se vrátila zpátky.
"Dobrý," pohnula rameny, aniž by věnovala pozornost své mamince.
"Podívej se na mě," pobídla maminka, Ashley zvedla hlavu a podívala se své nejbližší osobě do očí.
"Něco se děje, viď a neříkej že ne, vidím, když se mé dceři něco nelíbí, či jí něco trápí, tak ven s tím."
"To je dobrý mami, já jen, připadá mi poslední dobou Thomas takový jiný, ale možná je to tím, jak ho vyhodili z domu, víš jak jsem ti říkala, právě teď bydlí u Scotta, možná ho něco trápí a nechce se mi svěřit. Jako nevadí mi to, jen jsem očekávala, že budu taková jeho nejbližší osoba, které všechno poví, nechá si poradit a se vším se prostě svěří, to jediné mě na něm teď mrzí, jinak je to všechno v pohodě," odpověděla, koutky se jí nepatrně pohnuly, aby na sobě nedala tolik znát, že se cítí opravdu zklamaně a zmateně, ačkoliv doufala, že to je jen tím pochmurným počasím.
"Dobře, doufám, že to bude dobrý, Thomas se nějak srovná a bude to všechno v pořádku, věřím tomu, vždyť vy se k sobě opravdu hodíte a Thomas se mi líbí, je to hodný kluk, byl tu i za mnou si dát kávu s dortíkem."
"Vážně?" zeptala se udiveně Ashley.
"Ano," přikývla.
"A co říkal?" zeptala se.
"Nijak nic moc neřekl, jen jsme se pozdravili, jak se máme, jaký je den a tak, nic jsme neprobírali."
"Tak to jo, no nic, přišli další zákazníci, půjdu je oslovit," usmála se Ashley.
"Dobře," pousmála se maminka, pohladila ji po tváři a nechala svoji dceru odejít ke stolu. Sledovala ji, jak mile se chová k zákazníkům, byla na svou dceru hrdá a pyšná, byla ráda, že ji má …

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ ...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

MOONLIGHT 61.KAPITOLA?

ČETL/A JSEM 100% (4)

Komentáře

1 SourWolf SourWolf | 31. ledna 2016 v 21:04 | Reagovat

Moc jsem se na tuto kapitolu těšila:). Moc mě bavila:). Jsem ráda, že je Scott s Kaitlyn zase v pohodě:). Ale je mi moc líto Thomase, jde to s ním z kopce a moc mě to děsí, chudák. S Ashley si tolik už nestýkají, ach jo, snad se to nějak spraví:). Taky jsem zvědavá na tu novou partu vlků...m snad tam neudělají nějaký rozruch, no i když jak tě znám je mi to jasný:D. Moc se těším na další kapitolu, jej ta bude až ve středu? No to si budu muset počkat no:D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama